Česká automobilka Škoda Auto a.s. je v současné době největší zaměstnavatel na území naší republiky a sbírá prvenství v žebříčku nejvíce prosperujících firem u nás. S mladoboleslavskou automobilkou se pojí kus české historie a soukromých osudů českých rodin. V závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách, Vrchlabí pracuje přes 35 tisíc zaměstnanců. Celá historie přitom začala v malé opravně bicyklů.
Knihkupec s obchodním duchem
V roce 1894 si vyučený knihkupec Václav Klement stěžoval u výrobce na stavbu a konstrukci svého nového jízdního kola. Ten ho ale údajně odbil a Klement si kolo opravil nakonec sám.
O rok později Klement přestavil svoje knihkupectví v Mladé Boleslavi na prodejnu jízdních kol a náhradních dílů. V té době se setkal s Václavem Laurinem – vizionářem se vzděláním strojního zámečníka.
Spojení s plzeňskou firmou Škoda
Firma pod vedením dvou zkušených obchodníků prosperovala a v roce 1907 ji vlastníci zapsali jako akciovou společnost Laurin & Klement, akciová společnost, továrna automobilů v Mladé Boleslavi.
Firma se kromě výroba aut zaměřovala i na výroby nových technologií. V jejich skladech zákazníci našli stacionární i letecké motory. Firma si v té době také přivlastnila několik patentů. Vlajkovou lodí se ovšem stal automobil Laurin & Klement S vyráběný od roku 1911.
Kdo ví, kam by se firma ubírala, nebýt požáru v roce 1924, který zničil většinu její výroby. Firma se kvůli nákladům na opravy dostala do konkurenčního boje se značkami Praga a Tatra. Vynucená investice vedly až k fúzi automobilky s koncernem Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni.
Hladové (před)válečné roky
Díky úvěru za 220 milionů korun prošel mladoboleslavský závod velkou restrukturalizací s důrazem na pásovou výrobu. Plzeňskou éru ovšem provázel nesoulad vedení automobilky a celého koncernu.
V roce 1930 došlo k založení Akciové společnosti pro automobilový průmysl. Tu ale záhy zasáhla hospodářská krize a došlo k fúzi největších československých automobilek Škoda, Praga a Tatra.
Škoda v té době procházela výrobní krizí a propadla se na třetí místo ve výrobě vozů. V roce 1933 vznikla Škoda 420, která znamenala pro závod vzpruhu. Na jejím základě vznikly vozy Škoda Popular a limuzína Škoda Superb. Znovuzrození Škody zastavila 2. světová válka. Při té se Škoda dostala pod německý koncern a sloužila jako montovna pro vojenské vozy.
Nástup zlatých škodováckých roků
Při poválečné restrukturalizaci se celá výroba v Mladé Boleslavi zaměřila na vůz Škoda 1101/1102 (Tudor). Základ vozu stál na předválečné Škodě Popular, došlo ale k modernizaci dílčích prvků. Vozy navíc vznikaly v několika karosářských variantách:
· dvoudveřový sedan,
· čtyřdveřový sedan,
· sanita,
· dodávka,
· kombi.
Už v roce 1959 ale na scénu přichází legendární Škoda Octavia. Jednalo se o stěžejní vozidlo celého závodu a vyráběla se až do roku 1964. Řidiči chválili především vynikající jízdní vlastnosti díky nezávislému zavěšení kol a vinutým pružinám namísto listových per.
Octavia, Fabia i kultovní „embéčko“
Následujících třicet let se neslo v duchu rozkvětu a legendárních modelů. Na Škodu Octavia navázala Škoda 1000 MB – legendární „embéčko“. Toho se prodalo v letech 1964 až 1969 neuvěřitelných 443 141 kusů a vůz výraznou měrou přispěl k motorizaci Československa.
V další pětiletce Škodu 1000 MB nahradila neméně legendární Škoda 100/110. Prakticky se jednalo o Škodu 1000 MB po faceliftu – vůz měl rozšířený C sloupek, větší zavazadlový prostor a výraznější zadní světla.
Dva miliony prodaných vozů Škoda 742
V roce 1977 nahradil „embéčko“ vůz s označením Škoda 742. To automobilovým laikům mnoho neřekne. Více prozradí obchodní název Škoda 105, 120 a 125.
Rozdíly mezi těmito vozy jsou především v motorizaci a úrovni výbavy. O popularitě svědčí i fakt, že mezi lety 1976 a 1990 se prodalo přes 2 miliony kusů a ještě v roce 2002 byla „stodvacítka“ nejzastoupenější vozem na českých silnicích.
Sametová revoluce a strukturální změny
V roce 1991 vstoupil do vedení automobilky německý koncern Volkswagen Group a ze Škody se stala akciová společnost. Jak udávají pamětníci, velkou měrou k privatizaci přispěl další model – moderní Škoda Favorit.
Ten se totiž podle investorů mohl měřit s tehdejšími evropskými vozy. Škoda navíc počítala s několika karosářskými koncepty, které z Favoritu vycházejí – pětidveřové provedení Škoda Forman, užitková Škoda PickUp a také odvážný koncept elektromobilu Škoda Eltra.
Moderní dějiny české automobilky
V devadesátých letech vznikly známé modely jako Škoda Octavia, Fabia a Felicia. První dvě zmiňované vyrábí závod doteď. Výroby Škody Felicie skončila v roce 2001, která byla první po vstupu škodovky do VW Group, což se výrazně projevilo na designu nových vozů.
Současní řidiči na silnicích potkávají vozy Škoda Octavia, která se dostala již do páté generace, menší Škodu Fabia. V roce 2001 nahradila Felicii Škoda Superb.
Nejnovějším vstupem na české silnice jsou modely Škoda Scala, Kodiaq a Karoq. Ty zastupují trendy modely městských SUV se širokou výbavou. Škoda Kodiaq je potom první škodovkou se sedmi místy a v její výbavě najdete Wi-Fi a prediktivní ochranu před chodci.
Směřování automobilky s okřídleným šípem
Kam povedou další kroky mladoboleslavského výrobce českých vozů? Pravděpodobně půjde cestou alternativních pohonů.
Vlastní elektromobilový koncept nastínila konceptem Vision E, do kterého patří Škoda Citigo-e iV a Škoda Superb iV. Koncept počítá s vývojem elektromobilů s dojezdem až 500 kilometrů a využitím více alternativních pohonů.
Dějiny tradiční české automobilky jsou pestré podobně jako celá česká historie. Od roku 1895 vyjelo z linek L&K a Škoda celkem 195 různých modelů včetně policejních vozů a sportovních speciálů. A vše nasvědčuje tomu, že činorodá historie české automobilky ještě nekončí.