Před více než sto lety začala historie automobily ze Země vycházejícího Slunce. Mazda si místo na výsluní vydobyla díky inovativnímu přístupu k pohonným jednotkám. První automobil přitom vyjel před pouhými šedesáti lety.
Dnes patří Mazda k posledním výrobcům, které neodepsali spalovací motory. Ve svých vývojových centrech se snaží o plnění přísných emisních norem a návrhu alternativních pohonných systémů.
Od korku k výrobě motocyklů
Automobilka Mazda vznikla v roce 1920 v japonské Hirošimě. Její zakladatelé plánovali výrobu levné náhražky korku pod značkou Toyo Cork Kogyo. To se ale ukázalo nevýnosné, a proto brzy přešli na výrobu nářadí.
Až v roce 1931 se plně přeorientovali na auto a motocyklový průmysl. Její první počin byla rikša Mazda-GO. Automobilka v té době flirtovala s motocykly a tříkolový model se ukázal jako vhodný spojovací můstek mezi motocykly a automobily.
Božský název
Automobilka přejala svůj název podle japonského boha světla. Zoroastriánský bůh Ahura Mazda kromě světla bdí také nad moudrostí a podle japonských bájí sjednotil člověka, přírodu a ostatní božstva.
Název automobilky se také podobá příjmení zakladatele společnosti. Jurije Matsudo ani nikdo jiný z vedení tuto domněnku ovšem nikdy nepotvrdili.
Nic nás nezastaví
Rozvoj automobilky zbrzdila druhá světová válka. Během ní se, stejně jako celé Japonsko, automobilka orientovala na výrobu zbraní. To nejhorší ji ale teprve čekalo…
Kalendáře v celém Japonsku psaly 6. srpna 1945 a nad Hirošimou se objevily bombardéry letectva spojených států. Jeden nich na své palubě nesl balíček s názvem Little Boy. První atomová bomba na město dopadla o několik minut později a téměř ho vymazala z mapy.
Fabriky Mazdy se nacházely pouhých 5 kilometrů od epicentra výbuchu. Továrna měla ale z pekla štěstí. Nacházela se za přírodním valem a největší tlaková vlna se ji zasáhla minimálně.
Škody na továrně sice nebyly značné, hůře dopadla infrastruktura města. Za přírodním valem, který ochránil továrnu, zbylo pouze šest domů. Přes to všechno se ale vedení továrny nevzdalo a ještě v prosinci téhož roku obnovilo výrobu.
Přede začátkem válečného konfliktu Mazda zkoušela prototypy dvoustopých automobilů. Válka ale vývoj zastavila a tak se i po uzavření příměří Mazda vrátila k výrobě motocyklů.
První osobní automobil Mazda z útrob továrny proto vyjel až v roce 1960. Mazda R360 se řadila k tzv. kei cars. Speciální miniautomobily podléhaly japonským regulacím výkonu. Tomu ale odpovídala nízká cena, díky které si Japonci mohli vůz dovolit.
Mazdu R360 pohánel vzduchem chlazený dvouválec s objemem 360 cm3. Do vozu se montovala buď čtyřrychlostní manuální převodovka, nebo dvoustupňový automat. Úspěch nového modelu způsobil, že se Mazda stala majoritním výrobcem na trhu s kei cars.
Automobilka plná inovací
Další modely na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1962 přišla Mazda s modelem Carol. Šlo o první čtyřmístný automobil, který se vyrábí dodnes. Pod vlastní licencí a označením Alto ho prodává automobilka Suzuki.
Už v šedesátých letech Mazda experimentovala s novými pohony. Mazdu 323 poháněl ventilový pístový motor. S největším trumfem se ale Mazda teprve vytasí…
Vzhůru na závodní okruhy
Mazda Cosmo vyjela z linek poprvé v roce 1967. Již od té doby s ní ale měla automobilka jiné plány než s dosavadními modely. Jednalo se o prvoplánově sportovní automobil, který Mazdu proslavil a dostal na výsluní.
Vůz s aerodynamickou karoserií poháněl nový patent automobilky – Wankelův motor. Na rozdíl od klasické skříně využíval oválné usazení, ve kterém se pohyboval trojboký píst. Díky tomu vůz nepotřeboval rozvodový systém a měl hladší chod.
Sportovní přednosti vozu Mazda předvedla během evropského 84hodinového závodu Marathon de la Route na slavném okruhu v německém Nürburgringu. Oba vozy Mazda Cosmo kvůli poruše na nápravě odstoupily po 82 hodinách – již v té době bylo ale jasno, že se vůz zapíše do dějin.
Ruku v ruce s Fordem
V sedmdesátých letech započala dlouholetá spolupráce s Fordem. Do roku 1995 získal Ford ve firmě podíl 33,4 % a Mazda některé vozy prodávala pod jejich značkou. Jako protislužbu Ford pronajímal Mazdě část výrobních kapacit, díky kterým byla Mazda schopná pokrýt rostoucí poptávku.
Během této spolupráce vznikly nové generace vozu Mazda 626. Ten přímo konkuroval dalším japonským vozům střední třídy – Hondě Accord, Toyotě Corona a Nissanu Bluebird.
Navzdory trendům
V současnosti se Mazda vymaňuje ze směru elektromobility a vylepšuje vlastní spalovací motory. Důkazem je systém Skyactiv-X. Ten spojuje výhody benzinových a dieselových motorů a dosahuje rychlejšího a efektivního spalování paliva.
Alternativní pohony se ale nevyhnuly ani Mazdě. Vozy Mazda 2 a Mazda 3 využívají systému mild-hybrid. U něj se baterie vozu využívá k podpoře motoru při akceleraci v nízkých rychlostech a opět dochází k lepšími spalování paliva.
Plně elektrická je pak Mazda MX-30. Elektrický kompaktní crossover SUV využívá tzv. sebevražedné dveře – tedy otevírání se závěsem vzadu. Eliminuje ovšem nedostatky tohoto zavěšení. Dveře se otevřou pouze v případě, že jsou otevřeny i ty přední.
První plug-in hybridy od Mazdy by měly dorazit v roce 2023. Zda Mazda šlápne do elektromobility naplno, je ale v tuto chvíli stále nejisté.