Největší španělská automobilka SEAT existuje od roku 1950. Její vývoj poznamenala hlavně španělská diktatura a státní intervence. Její modely navíc dlouho stály na licencích cizích automobilek, především Fiatu, který sehrál v historii automobilky SEAT velkou roli.
Automobilka SEAT spoléhá na malé a cenově dostupné modely. Seat Ibiza, Toledo i jejich předchůdci jsou dnes všeobecně známé, těžko ale snesou srovnání s modely konkurečních automobilek. SEAT má přesto svoji roli ve vývoji automobilového průmyslu.
Bída ve válkou zničené zemi
Ještě před druhou světovou válkou zmítala Španělskem občanská válka. Proti demokraticky zvoleným republikánům vojensky vystoupil generál Francisco Franko. Z něj odešel jako vítěz a tříletá občanská válka poznamenala historii země jižní Evropy.
Vývoji španělské ekonomiky nepomohla ani druhá světová válka o rok později. V ní si země sice zachovala neutralitu, více se ale přikláněla ke státům Osy (Německo, Itálie, Japonsko). Kvůli tomu po válce Španělsko nedosáhlo na Marshallův plán podporující ekonomicky zbídačené země.
Vlivem válek utrpěl i španělský automobilový průmysl. Během ozbrojených konfliktů a krize země přišla o 40 % automobilů.
Luxusní vozy pro nejbohatší klientelu
SEAT nebyl první automobilový pokus z Pyrenejského poloostrova. Již v roce 1904 vznikla automobilka Hispano-Suiza vyrábějící vozy pro movitou španělskou klientelu.
Této automobilky si všiml italský Fiat, který zde vyráběl model Fiat 514, na který prodal licenci i španělské automobilce. Ta ji využila a vyráběla vozy Hispano-514.
Fiat si prošel úspěšným vstupem na španělské území a ve spolupráci Italů a španělské vlády vznikla v roce 1940 společnost SIAT určená k výrobě osobních vozidel. Za zmínku pochopitelně stojí podobnost se značkou SEAT, k její realizaci ale dojde až o 10 let později.
S nástupem Franka ve Španělsku vznikl podmíněný systém výroby, který umožňoval výrobu i distribuci pouze v případě učasti státu. V roce 1941 proto Španělsko založilo Státní ústav průmyslu, který stál u zrodu automobilky SEAT o dekádu později.
Vliv italské rodiny
Státní ústav průmyslu dostal v roce 1949 impulz k založení nové automobilky a výrobě tuzemských vozů. V roce 1950 proto vznikla automobilka SEAT, ve které měl 51% podíl stát, 43% podíl španělská banka a 7% část kapitálu vlastnil FIAT v roli poskytovatele licence.
V roce 1953 vyjel první vůz SEAT 1400, který stál na konstrukci Fiatu 1400. Známějším se stal až SEAT 600. Nové modely stály 65 000 pesos a jejich prodeje nastartovaly španělský automobilový průmysl.
Na sklonku 60. let vznikly vozy SEAT 133 a 1200 Sport. Obě auta licencoval FIAT, který poskytoval licence i dalším evropským automobilkám. SEAT 133 se proto výrazně podobá polskému Maluchovi, kterého zná celá generace českých řidičů.
Díky licenci z Itálie rostl podíl vývozních vozů, které v sedmdesátých letech tvořily až 20 % produkce. Fiat díky tomu získal větší podíl na kapitálu, což pravděpodobně stálo za neshodami během následujících let.
Sedmdesátá léta a ropná krize
Španělsko-italské manželství dosáhlo krize během sedmdesátých let. Nedostatek ropy způsobil nárůst nákladů a pokles prodejů, což se odrazilo v automobilovém průmyslu po celém světě.
V rámci zachování kapitálu SEAT kupuje krachující automobilku Authi, které zaručil zachování pracovních míst. Závod měl ale tak vysoké kapacity, že si ho automobilka jednoduše nemohla dovolit.
Prohlubující krizi nepomohl ani nástup nových modelů na španělský trh. Největší konkurencí pro španělskou automobilku se stal Ford Fiesta.
Předběžná dohoda o integraci
Krize italského a španělského vedení se prohlubovala. Oba dva tábory přistoupily k předběžné dohodě o reorganizaci firmy. Vedení přešlo plně do italských rukou a do budoucna se předpokládalo začlenění do italského koncernu.
FIAT v roce 1980 od začlenění odstoupil a prodal svůj podíl zpět španělské vládě. Tím ovšem ponechal SEAT v nepříjemné pozici – přišel o technologického partnera a neměl licenci na vlastní vozy.
Hledání nových partnerů
SEAT započal s hledáním nových partnerů. Jednání probíhala s japonskými automobilkami Mitsubishi a Nissan, zájem projevila i Toyota. Ve finále ale podíl odkoupil koncern Volkswagen, který vytasil dohody z roku 1982.
Pro SEAT z nákupu vyplývalo několik závazků. Do roku 1983 slíbil výrobu 120 000 licenčních vozů Volkswagen ročně. Němci přitom ponechali Španělům majoritní podíl 51 %.
Dobře zvládnutá krize
Vše nasvědčovalo pozitivnímu vývoji, ten zpomalilo otevření nového závodu v Martorell na počátku devadesátých let. I přes vysoké výrobní kapacity vypukla další krize připomínající úpadek v sedmdesátých letech.
Na situaci se i nepříznivě podepsala ekonomická situace ve Španělsku, při níž zaznamenala měna hlubokou deflaci. Náklady na provoz se zvedly až o 30 %. SEAT situaci ale ustál díky modelům Toledo a druhé řadě vozů Ibiza.
Nejen španělská automobilka
Dnes je SEAT etablovanou španělskou automobilkou, kterou si oblíbili řidiči po celé Evropě. Představuje rovnocenného partnera koncernu Volkswagen a patří na stejnou příčku jako česká Škoda.
SEAT expanduje na nové trhy pod vlastním jménem a zároveň usiluje o trhy, na kterých působí pod licencí Volkswagenu. V posledních letech nabízí i sportovní verze vozů a vše završil v roce 2018, kdy představil vlastní značku Cupra zaměřenou na premiové sportovní automobily.