Psal se rok 1930, když byl v Praze na Václavské náměstí, umístěn první automaticky řízený semafor. Mimochodem, jen v Praze se aktuálně nachází již více jak 700 světelně řízených křižovatek, což rozhodně není málo. O to překvapivější je, že ne každý řidič zcela určitě ví, jak přesně se na semaforech chovat - kdy dát přednost a kdy oficiálně ne?
Semafor má tři světla
Fakt, že se semafor v drtivé většině případů skládá ze tří světel, tedy červené, oranžové (žluté) a zelené, asi nemá smysl dále rozebírat. Ovšem jak je to v případě, že místo zeleného "kolečka" svítí například zelená šipka? V prvním případě berme v potaz "klasickou zelenou", kdy semafor není upraven žádnou šipkou. Pokud v tomto případě svítí zelená, pak řidiči odbočující vlevo musí dát přednost všem protijedoucím vozidlům a případně i tramvajím v obou směrech. Současně je řidič taktéž povinen dát přednost všem organizovaním útvarům chodců (čili chodcům přecházející přechod pro chodce) či jezdcům na zvířatech.
Svítí-li na semaforu směrová šipka nebo směrové šipky, pak tím směrem, kam šipky ukazují, může řidič jet a nedává přednost nikomu. V tomto případě je však potřeba zachovat si selský rozum a opatrnost, protože na silnicích se občas dějí dost nepředvídatelné události.
Občas se můžete setkat s kombinací, tedy klasickým semaforem, který je doplněn o směrovou šipku mimo plochu hlavního semaforu. V takovém případě platí, stejně jako v případě o odstavec výše, absence nutnosti dát přednost. Svítí-li jednoduše zelená šipka nějakým směrem, pak má odbočující řidič přednost. Má to však, skoro jako vše, jednu výjimku. Svítí-li na semaforu červená a současně se rozsvítí doplňková zelená šipka, pak řidič odbočující vpravo musí dát přednost vozidlům jedoucím v přímém směru, tedy rovně.
V případě zájmu o další informace včetně infografik lze využít například následujího odkazu. Na všech křižovatkách pak doporučujeme chovat se zodpovědně a opatrně, neboť jak již bylo řečeno, opatrnosti není nikdy dost.