Pojem karenční lhůta jste pravděpodobně slyšeli, ale možná si ho hned nespojíte s konkrétními situacemi. Hojně se vyskytuje v oblasti pojištění a pracovního práva. Co byste o karenční lhůtě měli vědět?
Karenční lhůta je důležitá z hlediska ochrany zainteresovaných stran a vyvážení jejich práv a povinností. Slouží k zajištění všech stran. Díky karenční lhůtě mají všichni zúčastnění dostatek času na přípravu a přizpůsobení změn, které po dokončení této doby nastanou. Funguje také jako ochrana před nežádoucími následky neuvážených rozhodnutí.
Karenční lhůta – obecná definice
Karenční doba nebo také karenční lhůta je termín, který označuje přesně definovanou dobu . Tato doba musí uplynout, aby nastala předem daná právní skutečnost. Tato skutečnost by prakticky nastala dříve, ale jde o její právní následky.
- Čekací lhůta představuje období, kdy pojistitel není povinen přiznat pojistné plnění z událostí, které by jinak byly pojistnými událostmi.
- Karenční doba představuje období po vzniku pojistné události, po kterou pojistitel neplní.
Karenční lhůta v pojišťovnictví
Typickým příkladem karenční lhůty je pojistná událost, která je zároveň řešena policií. Peníze z pojistky vám totiž pojišťovna při vyšetřování policie neplatí, dokud policie nevydá rozhodnutí, že je případ uzavřen, nebo ho odkládá. A právě toto období, kdy se čeká na výstup policie, se jmenuje karenční lhůta. Až po této náhradě doby zakončené vydáním rozhodnutí může být vyplaceno pojistné plnění.
V tomto případě je karenční doba různě dlouhá a nedá se předpokládat, že máte za týden na vyplacené pojistné plnění.
Karenční lhůta – pracovní neschopnost
Dobře demonstruje karenční lhůtu přístup, který v ČR platil do 1. července 2019. Zákonem byla nastavena karenční lhůta 3 dny pro započítání výplaty náhrad mzdy za pracovní neschopnost. První 3 dny pracovní náhrady zaměstnanci nevznikal nárok na výplatu nemocenské a mzdy. Prostředky se vyplácely až po této náhradě karenční lhůty.
Aktuálně se náhrada mzdy při pracovní neschopnosti vyplácí od prvního dne . Za prvních 14 dnů ji vyplácí za pracovní dny zaměstnavatele. Od 15. dne dále vyplácí nemocenskou OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). Ta ji na rozdíl od zaměstnavatele vyplácí za všechny dny, tedy včetně víkendů a svátků.
Karenční lhůta pro vyplacení náhrady za pracovní neschopnost vystupuje také v pojišťovnictví. Existují různé pojistné produkty, které vám při pracovní neschopnosti zajistí výplatu pojistného plnění . Ani zde není dávka vyplácena za celou dobu pracovní neschopnosti, ale jen za období po skončení sjednané karenční doby.
Délku této karenční lhůty si projednáváte přímo v pojistné smlouvě.
Příklad:
- V pojistné smlouvě máte sjednánu výplatu denní dávky od 8. do 24. dne.
- Výše sjednané denní dávky je 400 Kč.
- Vaše pracovní neschopnost trvá 2 měsíce.
- Od 1. do 7. dne včetně nedostanete od pojišťovny nic.
- Od 8. do 24. dne včetně dostanete od pojišťovny za každý den 400 Kč. Jde o 17 dnů, tedy 17x400. Dohromady 6.800 Kč.
- Od 25. dne po zbytek pracovní neschopnosti od pojišťovny opět nic.
Nejčastěji se sjednává karenční lhůta na výplatu pojistného plnění od 15., 29., 57., 59., 61. nebo 62. dne. Část si můžete nastavit podle vlastního uvážení. Vysoká částka ale povede k vyšší ceně pojištění. Pojišťovny si také stanoví limity maximálně vyplácených denních částek, např. 1/40 měsíčního příjmu.
Počítejte také s pevně stanovenou čekací lhůtou, než budete moci ze smlouvy vůbec čerpat. To je typické pro životní pojištění, úrazové i majetkové pojištění. V pojistných podmínkách k nemocenskému pojištění najdete u některých pojišťovacích informací, že délka čekací doby je 3 po sobě jdoucí měsíce. Před uzavřením smlouvy se raději soustřeďte i na tuto část.
Pojišťovny si nastavují tuto lhůtu, aby zabránily pojistným podvodům , kdy si pojistka uzavírá dotyčný s vědomím, že bude v pracovní neschopnosti. Pojišťovna zkrátka nebude plnit, pokud dojde ke vzniku pojistné události v této čekací době.
Karenční lhůta – limity katastru nemovitostí
Oblast, pro kterou je karenční lhůta už roky zavedená a funkční, je katastr nemovitostí.
Po podání návrhu na vklad informuje katastrální úřad osoby, jejichž práva zapsaná v katastru se podle navrhovaného zápisu mají změnit nebo zaniknout. Po uplynutí lhůty 20 dnů od informování dotčených osob katastrální úřad rozhodne, zda vklad povoluje. Návrh na vklad mohou vzít po tuto dobu všichni navrhovatelé zpět.
V tomto případě je karenční lhůta od podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí po jeho skutečném zápisu. Po tuto dobu není možné provést změny v záznamech o této nemovitosti. Je na ni tzv. plomba . Po tuto dobu není nikomu povoleno provést tuto nemovitost další návrh na vklad.
Karenční lhůta a výpověď
Karenční lhůta je kromě toho součástí pracovněprávního vztahu. Před výpovědí zaměstnance ji musí dodržet zaměstnavatel. Karenční lhůta je stanovena zákonem, nebo může být upravena ve prospěch zaměstnance kolektivní smlouvou. Cílem je chránit práva zaměstnance a umožnit mu připravit se na změnu v pracovním vztahu .
Karenční lhůta zkrátka a jednoduše zajišťuje rovnováhu mezi zainteresovanými stranami. Podporuje férové a transparentní rozhodování.
Tip! Přečtěte si více článků o domácnosti: