Práce na pozici Social Media Specialist zní jistě zajímavě a zábavně, ale také za ní stojí spoustu dřiny, analytiky a kreativního myšlení.

Více nám prozradí Míša Chmelíková v následujím rozhovoru, kterého se mimořádně zhostil jako moderátor – Petr Princ, CMO za Klik.cz

Tentokrát se dozvíte:

  • Jak se dá profesně přesedlat z chemie na marketing?
  • Jaká může být budoucnost marketingu za 10 nebo 50 let?
  • Jak se Míša dostala k natáčení filmu Poslední Aristokratka?

Proč marketing?

Původně jsem chtěla být veterinář, nakonec jsem ale vystudovala střední chemickou školu. Následně jsem během covidu začala studovat VŠCHT. Během 1. semestru jsem chtěla přestoupit jinam, a zároveň začít pracovat. Našla jsem školu –Panevropská evropská univerzita, kde se mi zalíbil obchodní a marketingový management.

Moje první hodina byla marketingový výzkum s panem Ing. Pátíkem, a ten vlastně asi může za to, že mě ten marketing tak strašně chytnul. Takže byla to shoda okolností a náhod.

Takže původně chemie...

Ano, je to velký skok. Zase na druhou stranu, co se týče té chemie, tak tam člověk získává analytické myšlení, které ač se to nezdá, může přenést i sem. Takže vlastně mě ta škola naučila analyticky přemýšlet.

A proč sociální sítě? Je to obor, který je pro tebe prioritní nebo to ze všeho vyplynulo?

Nemyslím si, že je budu dělat vždycky. Ale ty sociální sítě jsou nám mladým úplně nejblíž. Je to podle mě takový první stupeň, kde si k tomu marketingu můžeš čuchnout a získat nějaké zkušenosti.

Nechtěla jsem dělat sociální sítě jenom v rámci obsahu, ale i reklamy. Mít tam analytickou část, ne jenom tu kreativní.

Ještě když navážu na to, co jsi říkala, že sociální sítě nejsou ten konečný cíl, tak co to pro tebe je. Čeho bys chtěla dosáhnout?

Určitě bych jednou chtěla vést svůj tým, mít větší zodpovědnost a víc do své práce zapojit angličtinu. Chtěla bych mít taky někdy svůj vlastní menší projekt a na tom se spoustu věcí naučit.

Kde budou sociální sítě za 10 nebo 50 let? Třeba Facebook. I když je tady s náma už dlouho, tak si myslím, že i socky mají nějakou svoji životnost...

Nevím, jestli tady budou přímo ty dnešní platformy, ale nemyslím si, že sociální sítě vymřou. Sice jich spousta vzniklo a odešlo, ale když už se nějaká platforma chytne, třeba Facebook, tak tady je pak strašně dlouho.

Spousta lidí říká, že Facebook už je vlastně mrtvej, že už na něj nikdo nechodí, ale je to podle mě hodně subjektivní pocit. V rámci inzerce tomu nic nenasvědčuje. Ty lidi tam jsou pořád. Možná se trochu změnilo publikum, najdeme tam jiný lidi, ale pořád tam jsou.
V rámci Mety to už není jenom Facebook, ale třeba i Instagram, který zase cílí na jiné lidi.

Myslím, že postupem let dokážeme diváka mnohem víc vtáhnout do reality, kterou vytvoříme. Třeba když vyfotíš fotku, tak že pro tebe bude jako pro diváka mnohem víc reálná, než je třeba teď.

Tak to už se děje, to jsou třeba Meta Quest brýle. Myslíš si, že je to správná cesta? Zatím to není veřejností moc dobře přijímáno...

Ono je něco jiného to přijmout teď a v momentě, kde bude ta společnost za deset let. Myslím, že budeme takové věci přijímat mnohem snáz. I v rámci umělé inteligence. Taky to pro nás bylo pár let zpátky nepředstavitelné, že za nás "něco" vymyslí text.

Nebojíš se umělé inteligence?

Bojím, ale četla jsem zajímavou myšlenku:

"Umělá inteligence sebere práci jen těm, kteří se s ní nenaučí pracovat a těm, kteří půjdou proti ní."

Sama umělou inteligenci občas využívám a vede to k úspoře času.

Klik v zásadě nedělá moc sexy produkt. Je to srovnávač pojištění. Šla bys raději do zábavnějšího odvětví nebo to bereš jako výzvu, že z něj sexy produkt uděláme?

Tím, že jsme zapojili influencery, tak už je to o něčem jiném. A dává mi to neustále brouka do hlavy, kdy přemýšlím, jak to udělat jinak. Zároveň nejsme pojišťovna, takže si můžeme dovolit víc věcí, třeba použít trochu ostřejší jazyk v komunikaci.

Baví mě nad tím přemýšlet a žhavit mozek tak, aby to byl sexy produkt.

Máš nějakou hranici, za kterou nejít? Myslím v té komunikaci. Když si říkáš, ano můžu být trochu ostřejší, ale co už je pro tebe reflex, kam už ne?

Rozhodně nebudu nikomu nadávat. Když třeba odpovídám ostřeji na nějaký komentář, tak přemýšlím, co by na to řeklo vedení, kdyby si to někdo z nich četl pod firemním účtem.

Nejhorší jsou pro mě komentáře od lidí, kteří na srovnávač pojištění nadávají a přitom ho nikdy nezkusili. Ale rozhodující je pro mě i analytika, kde vidím, že ta reklama fakt funguje, i když jsou pod ní negativní komentáře.

Já na to navážu. Když ty lidi něco komentují, tak se zvedá dosah toho příspěvku a funguje to. Není třeba tady problém u těch socek, že se k lidem často dostává informace, která je v zásadě fake news?

Nikdy bych netvrdila, že sociální sítě jsou bezpečný, a že na nich nalezneš stoprocentně pravdivé informace. I spousta důvěryhodných zdrojů se může seknout. Někteří dezinformacím skutečně věří, pak se k tomu ale připojí i lidi, kteří potřebují napsat dobrý clickbaitový článek.

Umělá inteligence do toho taky hodí vidle. Dneska není problém udělat video s tvým obličejem. Do budoucna to bude umět téměř každý. Bude daleko těžší odhalovat dezinformace.

S jakými sociálními sítěmi jsi pracovala, která tě baví ze všeho nejvíc, a která je naopak za tebe největší zlo?

Se kterými jsem pracovala? Je to Facebook, Snapchat, TikTok, Instagram, Twitter... Koukala jsem už i na Reddit a těším se na Threads, ale ten ještě není v Česku. Z osobního hlediska mě nejvíc baví Instagram, z profesního TikTok vzhledem k tomu algoritmu.

Největší zlo je asi Facebook, co se týče řešení problémů s Metou, ale zároveň je to největší inzertní plocha.

Co na sociálních sítích funguje? Jsou to barvičky nebo něco kontroverzního...?

Určitě funguje humor, ten jede úplně všude, a influenceři. Ale nemyslím si, že můžeš mít jeden návod na socky, jak je spravovat, protože každá firma je jiná. Musíš testovat, co se ti chytne a v tom pokračovat dál.

A poslední otázka, protože vím, že máš ráda koně a byla jsi i v nějakých filmech. Jak ses k tomu dostala?

Ano, hrála jsem ve filmech Poslední Aristokratka a Aristokratka ve varu. Dostala jsem se k tomu tak, že se v bývalé stáji, kam jsem chodila, točily filmy nebo přesněji dělaly se koně na film. Tenkrát potřebovali malou holku, která něco odjezdí a odskáče. Takže jsem to byla já, protože jsem byla výškově nejblíž herečce. Teď mám za sebou dva filmy a u dalších jsem pomáhala.

Taky jsem dělala závodně parkur, se kterým jsem začala v osmi letech, takže je to velká část mého života. Poslední start mám ale v roce 2019, pak přišla práce, stěhování a nebyl čas.

Jednou bych chtěla mít svého koně, ale uvědomuji si, jaký je to finančně i časově náročný závazek, takže zatím vyčkávám.

Pozn. redakce: Děkujeme Míše Chmelíkové a Petrovi Princovi za super rozhovor :-)

Tip! Přečtěte si i naše další rozhovory: