Silnice pro motorová vozidla spolu s dálnicemi představují páteř silniční dopravy v České republice. Jejich výstavba je složitá a stav vozovky představuje silné téma diskuzí na všech úrovních. Pojem silnice pro motorová vozidla je ale pro spoustu řidičů jen těžko uchopitelný…
Proč víří debaty o stavu komunikací v Čechách tolik emocí? Jaká pravidla platí na silnici pro motorová vozidla? V článku si představíme i méně známý element českých silnic a řekneme si, proč se u nás nestaví silnice pro motorová vozidla.
Co je to silnice pro motorová vozidla?
Silnice pro motorová vozidla je typ vozovky podobný běžné dálnici. Vyplývá to z legislativních změn na přelomu let 2015 a 2016, kdy se doslova přes noc staly z několika set kilometrů silnic pro motorová vozidla dálnice.
Přesto se ale silnice pro motorová vozidla od dálnic liší v několika aspektech. Jednak tím, že maximální rychlost na silnici pro motorová vozidla je 110 km/h. Na rozdíl od dálnic navíc nemusí být silnice pro motorová vozidla směrově členěná a platí zde maximální rychlost 90 km/h.
Týká se rychlostních silnic nejnižší povolená rychlost? Takto přesně to nelze říci. Vjezd je ale povolen vozidlům s minimální konstrukční rychlostí alespoň 80 km/h. Na úsecích v obcích pak platí minimální konstrukční rychlost 65 km/h.
Speciální typ komunikace definuje i značka Silnice pro motorová vozidla. Jedná se o tabulky s označením IZ 2a a IZ 2b. Silnici poznáte podle obdélníkové značky s modrým pozadím, na kterém se nachází bílý rámeček a ikona motorového vozidla.
Rychlostní silnice v Česku
O silnicích pro motorová vozidla se v některých případech mluví jako o rychlostních silnicích. Dle zákona se jedná o chybné označení a pokud se s tímto termínem setkáte, myslí se jím silnice pro motorová vozidla.
Na přelomu let 2015 a 2016 zaniklo přes 400 km silnic pro motorová vozidla. Důvod byl pragmatický. Za rok 2015 nevznikl ani kilometr dálnic a došlo tak ke změnám, které přesunuly rychlostní silnice do nové kategorie.
V současnosti se v České republice nachází 173 km silnic pro motorová vozidla. Nejdelší úsek je součástí R35, má 40 km a nachází se u Turnova.
Rozdíly mezi dálnicí a silnicí pro motorová vozidla
Silnice pro motorová vozidla se od dálnic na první pohled příliš neliší. Ve skutečnosti se jich ale týkají jiné směrnice, které jsou v mnohém benevolentnější a nevyžadují tak přísná bezpečnostní pravidla. Tomu také odpovídá rychlost snížená na 110 km/h.
Svými parametry se silnice pro motorová vozidla blíží dálnicím. Má směrové dělení, jedná se o rovinaté úseky a nájezdy a výjezdy jsou mimoúrovňové. V několik znacích se ale rozcházejí.
- Jednotlivé směry jsou užší – 25,5 metrů oproti 27,5 metrům u dálnice (zúžení šlo na úkor šířky krajnice a dělícího pásu).
- Silnice pro motorová vozidla může mít větší podélný sklon – o 0,5 % vůči dálnici.
- Silnice pro motorová vozidla mají nižší nároky na poloměry křižovatkových větví.
Jak se staví silnice pro motorová vozidla?
V nadpisu se naznačuje, že silnice pro motorová vozidla se u nás příliš nebudují. To je pravda. Obvykle je výhodnější postavit rovnou dálnici. A to hned z několika důvodů. Hlavní roli ale (nepřekvapivě) hraje ekonomický aspekt.
Stavba silnic pro motorová vozidla je náročný byrokratický a administrativní proces. Vše začíná myšlenkou, která vzniká i několik let před realizací. Proces výstavby začíná projektem a na stolech designérů, úředníků a jiných odborníků proces dlouho zůstává. Výstavba má ve zkratce tři fáze.
Michal Cemper
- Geologický průzkum – příslušné osoby zjišťují stav podloží po celé trase a stanoví směs, ze které se vozovka postaví. Na tomto základě se vystaví projekt, jehož součástí je územní plán, investiční záměr, dokumentace ke stavebnímu povolení a další.
- Příprava podloží pro stavbu – jakmile proběhnou povolení, začíná výstavba. V první fázi se sebere ornice a odstraní se zbytky staré vozovky. Stavba se zbaví hlušiny – půdy, která neunese novou vozovku. Ta se často používá na terénní úpravy v okolí stavby.
- Pokládka jednotlivých vrstev – po vytvoření vhodného podloží následuje pokládka vrstev. Na ně se nanáší asfaltová drenáž. Dále následuje jemná směs a obrus.
Proč nestavíme silnice pro motorová vozidla?
Odpovězme si na otázku z úvodu článku. Z hlediska logiky dává absence výstavby silnic pro motorová vozidla smysl – většina jich vznikla úpravou legislativy a z pohledu logistiky a problematiky silničních tahů tak není třeba jejich další výstavba.
Na druhou stranu je výstavba silnic pro motorová vozidla levnější a to v důsledku ne tak přísných kritérií jako v případě dálnic. Pro dopravní specialisty se ale toto děje na úkor důležitějších věcí:
- Nižší míra bezpečnosti provozu – užší krajnice poskytuje posádkám odstavených vozidel menší ochranu a střední dělící pás je při haváriích nákladních automobilů snáze překonatelný.
Ekologický aspekt – možný větší podélný sklon zvyšuje spotřebu pohonných hmot, čímž vzniká větší zátěž na životní prostředí.
Logicky tak dává smysl postavit spíše dálnici než silnice pro motorová vozidla. Tím se ale dostáváme k jádru pudla. Riskuje řidič při jízdě po silnici pro motorová vozidla více? Kromě toho nelze říci, že by nové kilometry dálnic rostly jako houby po dešti, byť se situace v posledním roce zlepšila.
Dočkáme se většího množství silnic pro motorová vozidla? Spíše ne. Ministerstvo dopravy se zaměřuje hlavně na výstavbu dálnic. Ostatně ty jsou pro řidiče bezpečnější, rychlejší a vyrábějí se z kvalitnějších materiálů, a proto vydrží déle.
